Začátek nových zítřků

5. června 2018 v 12:43 | Nanys |  TS4: Apocalypse Challenge
Je to tady. Varování z médií se potvrdilo a ohromná apokalypsa pohltila svět do svých spárů. Na Zemi dost možná zbývají už jen čtyři zdraví jedinci svého druhu. Dvě ženy a dva muži. Jen oni a nikdo jiný. Jsou těmi, kteří se stihli schovat do podzemního úkrytu ještě v době, kdy byla ohromná katastrofa teprve na cestě k nim.


Po krátkém průzkumu skrze úkryt se naši přeživší rozhodli zasednout ke stolu a seznámit se. Povídali si o svých životech, o svých dětských letech, o svých schopnostech, chlubili se svými úspěchy... ale debata začala směřovat k aktuální situaci.



Dříve či později by stejně museli probrat tohle téma a to jest ztráta jejich blízkých a celkově lidské civilizace. Nicole se snažila změnit téma a navrhnout nejdříve bližší seznámení, než hned přemýšlet o jejich budoucnosti, ale Adrien se chtěl věnovat aktuálnímu dění venku.



Sam vůbec nevypadala, že by byla v pohodě. Mluvení o katastrofě tam venku ji rozhodilo a tak beze slova vstala ze židle a rychlým krokem odešla do pokoje. Svalila se na postel a propukla v pláč. Sam se svým novým spolubydlícím svěřila, že již v minulosti měla problémy s psychikou. Ve svých třinácti letech přišla o malého brášku a smrt jejího nejbližšího ji přivedla do ústavu, kde byla pod dohledem psychologů a silných medikamentů. Teď už v podstatě nemá nikoho. Její rodina se nadýchala jedovatých oblaků a je dost pravděpodobné, že někdě leží bez života. V horším případě se někde svíjí bolestmi a čekají na svůj blízký konec.
Sam je kvůli svému zážitku citlivou osobou a tak se dalo čekat, že tuhle situaci nezvládne. Teď je však starší a silnější, něž byla ve svých dětských letech. Otřela si slzy a začala přemýšlet nad něčím hezkým.



Adrien to nevydžel a odešel za Sam. Sednul si k ní na postel a začal si s ní povídat o první věci, která ho zrovna napadla.

"Tak co, jak se ti líbí náš bunkr? Už si se rozmyslela, kde budeš spát?" Zeptal se Adrien a přitom se přihlouple usmíval.



"Asi zůstanu tady. Teda pokud to nikomu nebude vadit." odpověděla mu Sam a vstala z postele.

Adrien rychle vyskočil na nohy a snažil se se Sam prohodit ještě pár slov.



"Sam, já vím, že to pro tebe musí být těžká situace, ale my to zvládneme." utěšoval ji.

"Jo... jo, máš pravdu." řekla nejistě.



Objali se a Sam se objevil na tváři široký úsměv.



"Děkuju za útěchu, Adriane." poděkovala Sam. V jeho objetí se cítila tak uvolněně, že hned zapomněla na své obavy.

Hodiny na zdi ukazovaly 23:51 hodin a všichni usoudili, že by bylo dobré se držet režimu, i když teď žijí v podzemí. Rozdělili si pokoje a ulehli do postele. Dnešní den byl hodně náročný a nikomu se nechtělo nic dělat. Ráno určitě bude moudřejší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama